Třetí semestr na FITu

S menším zpožděním, ale přece… přináším shrnutí třetího semestru na FIT VUT v Brně.

Zpočátku byl tento semestr celkem pohodový, ale jak to tak na FITu bývá, celkem rychle se to zvrtlo a konec už byl naopak docela záhul. Nicméně jsem vše bez problémů, jako obvykle :D, zvládnul a podělím se tak o nějaké ty zkušenosti a hejty.

Jako vždy začnu shrnutím jednotlivých předmětů.

IAL – Algoritmy

Začněme rovnou top 3 předmětem v mém současném žebříčku nejzbytečnějších předmětů na FITu (prvním byla IFY, o druhém se velice výživně zmíním v dalším článku). Ačkoliv algoritmy bez pochyby patří k základům programátorské praxe, v tomto předmětu se o nich nic užitečného nedozvíte. Garant se totiž zaseknul v době před 30 lety, kdy se programovalo v Pascalu a to co se od té doby na světě událo, jakoby neexistovalo.

Studenti se tak musejí učit algoritmy v naprosto imbecilním Honzíkopascalu, tedy Pascalu speciálně upraveném garantem předmětu, aby byl ještě více nepřehledný. Napsat potom něco smysluplného při písemce v této parodii na programovací jazyk je bezpochyby velká „sranda“. Neexistuje jiný způsob, než se to všechno učit nazpaměť. Navíc ze skript, která obsahují hromady chyb a garant je ani po upozornění na ně není schopen v průběhu X let opravit!

Předmět je vůbec koncepčně naprosto špatně postaven. Místo toho, abychom se učili obecné principy ideálně na nějakých obrázcích, je vše předvedeno ve výše zmíněném „jazyce“. Tedy naprosto k ničemu, obzvláště když hromada principů již od minulého století dávno zastarala.

Na přednášky zásadně nechoďte, jsou k ničemu. Ale pokud vás zajímá, jak bylo na vojně a co zažil garant za jeho mladých let, tak prosím.

Projekty jsou dva a pro mě osobně byly k smíchu. Šlo o operace se seznamy a stromy. Jakožto absolvent předmětu IJC jsem je měl oba nadatlované dohromady za ne více než jedno odpoledne. Většina ostatních prostě přepsala a opravila algoritmy ze skript do jazyka C. Protože tím se přece člověk hodně naučí, že? 🙂

Jak mě probíraná látka celkově zaujala: 1/10. Kvalita výuky: 0/10.

IFJ – Formální jazyky a překladače

Formální jazyky a překladače byly naopak bezpochyby nejlepší předmět tohoto semestru. Člověk se opravdu hodně dozví o tom, jak fungují překladače a interprety programovacích jazyků. Koho zajímá, jak věci fungují, bude bezpochyby nadšen.

Přednášky od doktora Meduny měly vysokou úroveň, ale spíše než chodit na ně bych doporučil zkouknout záznamy z minulých let. A to kvůli projektu. Je pouze jeden, ale náročností jde o nějakých 8 tisíc řádků a zkuste si to všechno v týmu 6 lidí zkoordinovat – je to poměrně „sranda“ 🙂 Práci je nejlepší začít co nejdříve, abyste potom neměli naspěch, jako my kteří jsme programování zahájili až někdy po půlsemestrálních zkouškách.

Cílem bylo vytvořit interpret jazyka podobný PHP. Ač to zní možná hrozivě, šlo pouze o malou podmnožinu toho, co PHP zvládne, takže no stress. V projektu jde hlavně o to pochopit, jak všechny části interpretu fungují a přenést své myšlenky do jazyka C. Když se obklopíte schopnými lidmi, není to žádný problém. Pak už stačí jenom napsat dokumentaci a odprezentovat před komisí, která byla údajně i k vystresovaným prezentujícím velice shovívavá.

Půlsemestrální a semestrální zkoušky byly pro mě naprosto bez problému, žádné pasti nečekejte. V přednáškách sice najdete dosti teorie, což k náplni předmětu prostě patří, ale na písemkách tvoří spíše zanedbatelnou část. Garant tohoto předmětu (na rozdíl od IAL) chce, abyste věci pochopili, ne abyste je uměli odříkat nazpaměť.

Jak mě probíraná látka celkově zaujala: 9/10. Kvalita výuky: 10/10.

INM – Numerická matematika a pravděpodobnost

INM je jeden z mála předmětů vyučovaných na (de)FEKTu. Jeho náplň tvoří přesně to, co říká jeho název. Kdo neví co si má pod pojmem numerická matematika představit – jde o počítání věcí přibližně, pomocí numerických metod, kdy se dosazuje do vzorců. Z toho vyplývá, že není potřeba umět žádné složitosti.

Předmět má cvičení, jejichž náplň se celkem liší podle toho, koho dostanete jako vyučujícího. Někteří dělali věci jenom na PC, my jsme třeba pořád počítali na papíře. Ač to zní možná jako nuda, mně to vyhovovalo, protože jsem tím pádem nemusel chodit na přednášky a doma jsem věnoval předmětu pouze minimum času. Ať už tak nebo tak, na cvičeních se každopádně píše celkem 10 písemek, vždy z látky probírané minulou hodinu.

Přestože předmět již neučila docentka Hliněná, nebyly přednášky doktora Fuchse také úplně špatné (byl jsem asi na dvou). Vytknul bych však hodnocení a to jak na cvičeních – nehodnotil se postup ale pouze výsledek, tak u závěrečné písemky, kde se strhávaly body za správně vypočítané příklady.

Jak mě probíraná látka celkově zaujala: 3/10. Kvalita výuky: 8/10.

INP – Návrh počítačových systémů

Na tento předmět jsem se poměrně těšil, jelikož jde o hardware a to já rád 🙂 Dopodrobna se probírá, jak fungují nejzákladnější součásti počítače jako procesor, paměti, sběrnice apod. Vedle toho jsou zmíněny také moderní trendy a celkově předmět působí velice aktuálně, což je sympatické.

Přednášky mají dobrou úroveň a určitě se vyplatí na ně chodit. Slajdy jsou hlavním zdrojem otázek na půlsemestrální a závěrečné zkoušce, takže vše pochopit je důležité. Podobně jako u IFJ se zkouší to, jestli studenti látku chápou, ne jestli se něco naučili nazpaměť. Předmět má poměrně široký záběr, takže doporučuji přípravu nepodcenit.

Projekty byly dva, oba v jazyce VHDL. V prvním šlo o vysvícení vlastních iniciál na LED displej připojený k FitKitu, tedy práce na půl odpoledne. Ve druhém šlo o simulaci práce CPU přes FPGA FitKitu, což už bylo o dost složitější a někteří si s tím nevěděli vůbec rady. Kdo měl však zájem, toho doktor Vašíček na konzultacích nakopnul.

Jak mě probíraná látka celkově zaujala: 9/10. Kvalita výuky: 10/10.

ISS – Signály a systémy

ISS alias jeden z nejnenáviděnějších předmětů na FITu. Doteď nevím, co si mám pod tím názvem vlastně představit, nicméně neřekl bych, že je to zase taková hrůza. Ač tomu pořád tak nějak nerozumím (ale to asi tak 99 % studentů), není to nic, co by se nedalo naučit počítáním hromady příkladů. Vše se točí kolem pana Fouriera, jeho řad a transformací, takže je to taková opravdu vysokoškolská matematika.

Co se týče přednášek, docent Černocký se opravdu snažil podat látku zajímavě, i tak jsem ale spíše nevnímal, protože vše šlo naprosto mimo mě. Po půlsemestrálce jsem rezignoval a raději potom dvakrát zkouknul záznamy, než abych na přednášky dále chodil.

Na cvičeních se počítají příklady, což se jako příprava hodí, navíc jde většinou o body „za účast“. Projekt je jeden a to sice použití různých obrazových filtrů, jako rozmazání či zaostření, na fotky. Projekt lze dělat v libovolném programovacím jazyce, ideální je ale použít MATLAB.

Půlsemestrálku jsem osobně celkem pohnojil a získal jenom polovinu bodů, což byl můj rekord. Vše ale vyvážila závěrečná zkouška, na kterou jsem se řádně připravil a měl tak cca šestou nejlepší písemku (wtf? :D). Předmět tedy rozhodně není radno podcenit. Učit se, učit se, učit se! 🙂

Jak mě probíraná látka celkově zaujala: 2/10. Kvalita výuky: 9/10.

FCE – Angličtina: příprava na zkoušku FCE

Jeden ze dvou volitelných předmětů, které jsem ve třetím semestru absolvoval. Výuka probíhá ve skupinkách po desíti a učí to týpek z jazykové školy. Osobně předmět vidím jako takové opakování, vhodné, pokud jste dlouho anglicky nemluvili (spíše než že byste se tam nějak moc naučili anglicky). Za 12 dvouhodinovek, které mají ale vlastně jen hodinu a půl, se toho koneckonců příliš stihnout ani nedá.

Co je však určitě dobré – můžete si nanečisto vyzkoušet, jak vypadá zkouška FCE nebo CAE a vyučující vám dá pár dobrých tipů, které (nejen) při mluvení oceníte. Na zkoušky je navíc sleva a na konci je můžete složit, což se určitě do životopisu hodí.

IPA – Pokročilé asemblery

Asemblery mě v prvním semestru celkem zaujaly, takže proč nepokračovat v jejich volitelné verzi? Doufal jsem, že se toho dozvím o práci CPU více a to se také stalo.

První půlku semestru se sice docela nezáživně probírají instrukce MMX a SSE, v druhé půlce se však dozvíte plno věcí o ochraně v moderních procesorech, spolupráci OS s CPU apod., což už je o poznání zábavnější. Jedna přednáška byla také věnována ARMu. Přednáší garant předmětu doktor Orság, což je záruka kvality.

Na cvičeních jsme vždy dělali nějaké 2-3 úkoly za body a většinou to všichni zvládli. Obvyklou náplní byla optimalizace pomocí MMX a SSE instrukcí.

Součástí předmětu byl jeden projekt, přičemž zadání bylo libovolné, tedy vhodné. Já jsem třeba dělal počítání četnosti slov na vstupu pomocí hashovací tabulky. Na výběr bylo ale i z několika zadání na optimalizaci běhu programů.

Zkouška nebyla nijak složitá, pár teoretických otázek na ochranu CPU a paměti plus hromada MMX a SSE instrukcí, které se daly naučit nazpaměť.

Pokud vás zajímá optimalizace nebo bezpečnost, pak předmět rozhodně doporučuji.

Jak mě probíraná látka celkově zaujala: 7/10. Kvalita výuky: 9/10.

Závěr

Celkově byl třetí semestr trochu náročnější, než jsem čekal, nicméně nebyla to žádná hrůza. Důležité je dělat projekty hned jakmile dostanete k dispozici zadání a nepodcenit přípravu na některé zkoušky. Pokud zvládnete první dva semestry, neměl by ten třetí představovat problém.

Po třech semestrech hodnotím náročnost takto: 3. semestr >= 1. semestr > 2. semestr; zajímavost takto: 2. >> 3. > 1.

Ač poměrně zajímavý, třetí semestr započal to, co vyvrcholilo hned v tom následujícím. O českých VŠ jsem dokonale ztratil veškeré iluze. Proč? Počkejte si do příště…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *