Zhodnocení pátého semestru na FIT VUT + bakalářka

Chvíli mi trvalo, než jsem si konečně našel čas k sepsání tohoto článku, nicméně lepší pozdě než nikdy 🙂 Takže tady to je, přináším shrnutí pátého semestru na FIT VUT, jako vždy obohacené o mé upřímné hodnocení.

Hned na začátek prozradím, že to byl pro mě opravdu masakr. Pátý semestr je i díky práci na bakalářce sám o sobě dosti náročný, no a já abych toho neměl málo, tak jsem ještě začal chodit do práce na poloviční úvazek 😀

Samotné předměty nejsou nijak extrémně náročné. Ač je těch povinných celkem 6, tak náročnější jsou pouze 2 – Modelování a simulace a Síťové aplikace a správa sítí. Každý student se navíc chce vyhnout nepříjemnému opakování ročníku v případě, že nedá předmět, takže se všichni docela snaží 🙂

Povinné předměty

Tentokrát jsem si ani nedával žádné volitelné předměty, takže pojďme mrknout rovnou na ty povinné.

IIS – Informační systémy

IIS je předmět navazující na Databázové systémy (IDS) z předchozího semestru. Probírají se v něm (překvapivě) informační systémy a z velké části jde o opakování, protože toho již bylo hodně řečeno v IDS. I tak se ale člověk dozví pár nových věcí a zase si trochu rozšíří obzory.

Co se týče přednášek, myslím, že jsem ani na jedné celé nebyl. Z první jsem odešel, protože šlo o ultimátní nudu. Záznamy byly k dispozici a po jejich značně zrychleném zkouknutí jsem rozhodně svou nepřítomnost nelitoval. Prof. Hruška lehce ztratí nit a tak nějak plácá sem a tam a k ničemu to dobré není 🙂 Takže dobře vám radím – nechoďte tam 😉

V předmětu je jeden projekt – vytvoření webového rozhraní k databázi, kterou jsme vytvořili v IDS, což dá ve výsledku informační systém. Nejde o nic složitého. Pokud jste zdatní, tak můžete mít za dvě odpoledne hotovo.

Půlsemestrální zkouška je jednoduchá, vyžadováno je vysvětlení určitých pojmů a možná napsání nějakého SQL dotazu (ale to už si nejsem jistý). Zkouška taktéž nijak nepřekvapí, její styl se opakuje již několik let.

Celkově jsem se v rámci předmětu dozvěděl pouze pár nových věcí po přečtení všech slajdů (opravdu šlo dosti o opakování), takže hodnotím 3/10.

IMP – Mikroprocesorové a vestavěné systémy

Jeden ze dvou hardwarových předmětů pátého semestru. Předmětem studia jsou zejména mikrokontroléry, které jsou součástí vestavěných systémů. Většina přednášek se točí okolo rodiny mikrokontrolérů HCS08 od firmy Freescale.

Stejně jako v IIS, i v IMP byly přednášky neskutečná nuda, takže jsem taktéž na žádné nebyl 🙂 Tedy vlastně byl jsem na jedné, zvané, kdy nám přednášel nějaký pan inženýr z Freescalu. Ne že by to o čem mluvil nebylo zajímavé, šlo o řízení motorů, ale sem tam mluvil dost odborně a sem tam to strašně upadalo do oblasti nudy, jelikož s přednášením měl nejspíše minimální zkušenosti. Takže taktéž žádná sláva.

Bodíky na zápočet šlo získat na čtyřech cvičeních, která byla poměrně jednoduchá a zároveň zajímavá. Já měl na ně Ing. Šimka a ten nám vždy vše na začátku ochotně vysvětlil a případně i poradil, takže můžu doporučit.

Skóre bylo možné dále navýšit vypracováním projektu. Zadání mělo několik variant, vždy bylo cílem naprogramovat nějakou jednoduchou aplikaci pro mikrokontrolér či mikroprocesor. Já jsem např. dělal v Céčku dekodér Morseovy abecedy pro mikroprocesor na FITkitu.

Půlsemestrální zkouška byla poměrně jednoduchá. Bylo zapotřebí spočítat 3 celkem jednoduché příklady a zodpovědět 10 testových otázek, kde bylo možných více správných odpovědí.

To semestrálka byla docela horor. Nebýt 20 testových otázek, ze kterých se dalo nasbírat dostatek bodů na známku (minimum ze zkoušky naštěstí není), tak to asi nedám 😀 Otázky s otevřenými odpovědmi byly totiž totální podraz. Byly po nás požadovány věci, které se bez datasheetu prostě nedaly vypočítat. Zkouška byla tzv. open book, tedy mohli jsme mít libovolné papírové materiály, jenže skripta se ukázala býti naprosto k ničemu a datasheet má nějakých 350 stran, takže hodně štěstí při jeho tisku 🙂

Původně jsem zvažoval, že bych v rámci navazujícího magisterského studia zvolil obor Vestavěné systémy. Ale vzhledem k tomu, jaký podraz na nás na zkoušce ušil Doc. Schwarz, jsem si řekl, že na to kašlu. Blbce ze mě dělat nikdo nebude.

Látka byla jakžtakž zajímavá a určitě jsem si vylepšil svůj přehled v oblasti hardwaru, nicméně dost pochybuji, že cokoliv z toho v životě zužitkuji. Předmět by měl být pouze volitelným, jelikož se často zachází dosti do detailů, navíc specifických pro HCS08. 4/10

IMS – Modelování a simulace

Jeden ze dvou obávaných, ale zároveň nejzajímavějších předmětů tohoto semestru. Dr. Peringer začíná na přednáškách úplnými základy a postupně se dostává k dosti pokročilým věcem. Přednášky rozhodně mají úroveň, takže na ně choďte. Já jsem sice byl asi jen na prvních čtyřech, ale bylo to z důvodu časové tísně, kdy jsem se rozhodl, že bude lepší poté zrychleně zhlédnout záznamy.

V rámci předmětu probíhají 2 demonstrační cvičení, která má na starosti doktor Hrubý. Na prvním se řeší příklady na Petriho sítě, na druhém projekt. Polovinu bodů na půlsemestrálce tvoří příklad na Petriho síť a bez projektu prakticky nelze získat zápočet. Určitě se tedy vyplatí obě navštívit.

Poznámka bokem: Na democvikách to není poznat, ale doktor Hrubý je asi nejnepříjemnějším člověkem na fakultě, jakého jsem měl zatím možnost poznat. Osobnímu setkání s ním se pokud možno obloukem vyhněte. Je to totiž… jak to říci… velice arogantní člověk.

Cílem projektu bylo vytvořit simulační model spediční firmy za pomoci knihovny SIMLIB od Dr. Peringera. Nejdříve je potřeba získat všechny dostupné informace, ať už googlením, telefonáty či osobními návštěvami ve firmách podnikajících v oboru, a následně je přenést do C++. Cucání z prstů rozhodně nedoporučuji, protože to bude zaručeně poznat a model nebude ani trochu validní. Já jsem třeba vyrazil na pobočku České pošty a získal informace od ochotné slečny pracující za přepážkou. Hodnocení projektu je přiměřené času, který jste věnovali zjišťování informací, na to vezměte jed.

Semestrální zkouška rozhodně patří mezi jednu z těch náročnějších, ale na rozdíl od IMP se na ni dá řádně připravit a není potřeba očekávat žádné podrazy. Bohužel však není moc času, takže já jsem třeba jeden a půl příkladu nestihl, i když bych věděl, jak je vyřešit.

Pro každého, kdo se bude simulací všelijakých systémů v budoucnu hlouběji zabývat, jde určitě o perfektní předmět, který poskytne počáteční rozhled. Ostatní však nabyté vědomosti taktéž určitě využijí, se simulací se často setkáváme, aniž bychom si to uvědomovali 🙂 9/10

IPZ – Periferní zařízení

Druhý hardwarový předmět pátého semestru. Během přednášek se probírají základní principy fungování periferií v počítači, zejména jejich komunikace s okolím. Některé technologie jsou probírány podrobněji, vždy jde ale spíše o ukázky toho, jak se co v reálu navrhovalo a co na tom je/bylo dobře a co špatně. Sem tam se bohužel trochu zabrouzdá do historie, ale to už k tomu prostě patří.

Na přednášky doporučuji spíše nechodit a zkouknout zrychleně záznamy. Doc. Kotásek sice přednáší vždy k věci a srozumitelně, bohužel však mluví šíleně pomalu, což dosti uspává. Je to už asi holt dáno věkem a je mi to trochu líto, protože jak říkám, mluví vždy k věci, prakticky – snaží se, aby studenti získali přehled, místo toho, aby se učili nějaké kraviny nazpaměť a navíc jde celkově o sympatického člověka.

V průběhu semestru lze absolvovat dvě cvičení, každé za symbolické 2 body. Na prvním se dělají opičinky s pevným diskem, na druhém se analyzuje komunikace na sběrnici USB.

Jak půlsemestrální, tak semestrální zkoušku tvoří z velké části testové otázky, nicméně body jsou rozděleny mezi otevřené a uzavřené zhruba půl na půl. Celkově jde o jednoduché zkoušky, žádné podrazy. Kdo se aspoň trochu připraví, nemůže mít problém.

Na předmětu velice pozitivně hodnotím to, že Doc. Kotásek probírá vše opravdu velmi prakticky a zdůrazňuje zejména principy toho, jak věci fungují. To se mi moc líbí, nutí to studenty přemýšlet a když potřebují něco studovat dopodrobna, tak už základ mají a zbytek si najdou na netu sami. Škoda jen občas neaktuálních informací. 7/10

ISA – Síťové aplikace a správa sítí

Druhý z dvojice náročnějších předmětů. Zároveň také jeden z těch zajímavějších. Oproti IPK se zde již sítě probírají více z praktičtějšího hlediska – jak se síťové aplikace programují, jaké typy aplikací se vůbec na sítích používají, jak třeba nakonfigurovat DNS server, jaké jsou možnosti správy sítí apod.

Přednášky jsou určitě kvalitní, přednáší doktor Matoušek, který mluví vždy k věci a sem tam provádí i praktické ukázky. Chodit na ně jsem vydržel až do půlsemestrálky :), poté jsem dal přednost práci, čemuž napomohlo i to, že přednášky začínají opravdu brzy, v 7 ráno, a jsou z nich záznamy.

V rámci předmětu je 5 bodovaných cvičení + 1, kde se píše půlsemestrální zkouška. Ta probíhá formou testových otázek a odpovídá se elektronicky přes systém moodle. Je velmi praktická, takže se vyplatí pohrát si se všemi možnými příkazy, které ukazuje doktor Matoušek na přednáškách. Samotná cvičení určitě patří k těm těžším a to i přesto, že na většině úkolů spolupracujete ve dvojici.

Body lze dále nasbírat na projektu. Zadání má několik variant, vždy je však cílem naprogramovat klienta pro nějakou síťovou službu. Já jsem např. pracoval na IRC botovi, který logoval zprávy přijaté na kanál. Líbilo se mi, že jsme k programování mohli použít C++ nebo Python (v závislosti na zadání), takže kdo nechtěl, nemusel se drbat s „vysokoúrovňovým assemblerem“, jak já nazývám jazyk C. Hodnocení bylo trochu zvláštní, možná i proto, že se opravovalo ručně. Navíc klasicky chyběla jakákoliv zpětná vazba.

Semestrální zkouška z ISA rozhodně patří k těm náročnějším a to zejména z toho důvodu, že probrané látky je opravdu požehnaně. Za den se skripta přečíst dají jen velmi stěží a když, tak určitě ne takovým způsobem, aby vám v hlavě všechno zůstalo. Naštěstí doktor Matoušek nabízí variabilní termíny, takže pokud chcete dělat zkoušku až ve chvíli, kdy budete mít všechny ostatní hotové, můžete. Poslední termíny jsou navíc ústní.

Předmět nemůžu hodnotit jinak než velmi kladně. Pro kohokoliv zapáleného do sítí jde určitě o velký přínos. Já osobně síťaře považuji tak trochu za žabaře, jelikož na tom prostě nic není, přesto mě probíraná látka poměrně zaujala. 8/10

Btw. Pokud se pro poskytování informací o předmětu a diskuzi i ve vašem ročníku používá fórum ve WISu namísto hloupého NNTP, můžete poděkovat právě mě, jelikož jsem se o to velkou měrou zasadil 🙂 (v minulosti se o to již studenti několikrát pokoušeli, vždy neúspěšně). Sice jsem si od některých doktorandů vysloužil pár dementních poznámek, ale to je jejich ubohost 🙂

ITU – Tvorba uživatelských rozhraní

Na tento předmět jsem se docela těšil. Po první přednášce, kterou měl Víťa Beran jsem byl dokonce nadšený. Probírali jsme, byť obecně, jak by mělo vypadat dobře navržené uživatelské rozhraní a jak jej otestovat. Všechny nás neustále zapojoval a za celou dobu nepoužil mikrofon. Bez nadsázky šlo o nejlepší přednášku, jakou jsem na FITu zatím zažil.

O to více mé nadšení opadlo na těch dalších, kde už přednášeli jiní, nudně a pouze o tom, co to je WinAPI/Qt/GTK/WPF. Škoda, kdyby se probíralo UX, byl by předmět hned milionkrát lepší. Ajťáci tohle totiž potřebují jako sůl, bouchat kód se naučí i cvičená opice. Lidí co opravdu ovládají UX, je jako šafránu.

Cvičení je celkem 5 a vytváří se na nich různé jednoduché aplikace s využitím nástrojů zmíněných na přednáškách. Většina z nich se dá odkroutit do 20-30 minut.

Z předmětu není žádná zkouška, pouze klasifikovaný zápočet. Body na něj lze získat z projektu. Ten se zabývá tvorbou aplikace s důrazem na uživatelské rozhraní (business logika není vyžadována, ale zase pozor, mock-upy opravdu nestačí). Na výběr je z hromady zadání a kdo chce, může přijít s vlastním. Projekt se odevzdává postupně, ve 3 částech a nakonec se prezentuje před ostatními v počítačových laboratořích.

Btw. Doktor Beran je velmi akční člověk, takže vás bude pořád spamovat přes email a dost možná vymýšlet i nějaké změny, počítejte s tím 🙂 Každopádně jde o jednoho z nejlepších lidí, jaké FIT má, takže si ho važte a ceňte si toho, co pro vás dělá. I když vám často přidává práci, myslí to dobře a chce, abyste se něco naučili.

Kdybych měl zhodnotit čistě práci Víti Berana, tak dám předmětu 10/10. Připadá mi však, že předmět němá jasně danou koncepci, chtělo by to aby se více vyučovaly obecné principy a nebo se předmět přejmenoval, protože 90 % času se řeší ne tvorba uživatelského rozhraní, ale jak něco splácat v Qt, WPF atd. Takže škoda, ale celkově rozhodně nedám více než 4/10.

Bakalářka a práce

Pamatujete ještě, jak jsem psal výše „Samotné předměty nejsou nijak extrémně náročné„? To s bakalářkou a prací už to byla jiná sranda. Dělat věci do školy, k tomu makat na poloviční úvazek a mezitím ještě tvořit bakalářku… byl to masakr. Něco jako volný čas pro mě vůbec neexistovalo.

Začátkem prosince jsem měl nervy úplně v pr…, nemohl jsem pořádně spát, byl jsem ve skutečném stresu, měl jsem pocit, že to všechno nemůžu dát. Zásadně jsem proto omezil práci a nakonec se mi to s trochou štěstí vše podařilo nějak skloubit dohromady. Bylo to ale opravdu náročné a sáhl jsem si na dno.

Zpětně to beru jako skvělou zkušenost, znám díky tomu své limity. Vím co zvládnu a co už je na mě moc. Také si dokážu lépe zorganizovat čas a delegovat práci na jiné. Prostě mě to zase posunulo dále 🙂 Nicméně, doma tohle nezkoušejte! 😀

Přes zimní semestr jsem si s bakalářkou moc nevěděl rady. Měl jsem náročné téma a chtěl jsem na ni pracovat přes letní semestr, kdy jsem měl pouze jeden volitelný předmět a tedy mnohem více času. Můj vedoucí po mě ale vyžadoval, abych měl funkční podstatnou část projektu a napsanou téměř polovinu práce. Tak jsem něco dělal, aby se neřeklo, chodil pravidelně na konzultace a v lednu úspěšně odprezentoval a dostal zápočet ze semestrálního projektu – ISP (= polovina bakalářky).

Pro budoucí generace: vypadalo to, že zápočet je celkem formalita a nikdo to extra moc neřeší. Snad vždy pokud byla vidět nějaká snaha studenta, tak jej prostě dostal.

Na konci ledna putovala všechna práce za zimní semestr do koše a začal jsem od nuly. Konečně jsem měl čas, takže jsem si sedl, vše pořádně promyslel, vytvořil návrh tvořeného systému a začal implementovat. Vykašlal jsem se na rady vedoucího, navrhl jsem mu svůj způsob, jak celou věc udělat a prosadil si ho 🙂 Za asi 2 nebo 3 měsíce bylo řešení funkční.

K psaní samotného textu práce jsem se kvůli přidávání dalších a dalších funkcí dostal až asi tři týdny před termínem odevzdání. Můj typický den vypadal tak, že jsem ráno vstal, sedl k noťasu a až do večera psal. Tedy samozřejmě s přestávkami, prokrastinaci se prostě při takto nudné činnosti vyhnout nelze 🙂 Za cca dva týdny jsem měl hotovo, takže práci zbývalo jen svázat a zbytek už znáte.

Shrnutí pátého semestru

Ke zhodnocení celého bakalářského studia se ještě dostanu v příštím článku, takže nyní pouze krátce shrnu pátý semestr.

Jak už to tak bývá, i tento semestr byl mixem pár zajímavých předmětů – ISA a IMS, a jiných, které byly pouze opruzem (IMP a IIS). Celkově jsem si určitě zase o něco rozšířil přehled, stále se však nemůžu zbavit dojmu, že půl roku praxe hravě překoná X let studia vysoké školy. Obzvláště poté, co jsem začal chodit do práce a viděl, jak to ve skutečnosti chodí. Že vůbec nezáleží na tom, co a jak člověk studuje, ale zda skutečně umí, je šikovný a dokáže si v různých situacích poradit.

Ale zpět ke škole. Jak jsem již zmiňoval výše, samotné předměty nebyly nijak extra náročné, každopádně jako vždy doporučuji začít práci na projektech co nejdříve. Taktéž doporučuji, pokud to je možné, rozvrhnout si volitelné předměty tak, abyste měli letní semestr prakticky volný ke tvorbě bakalářky.

Pátý semestr není, kromě práce na bakalářce, ničím výjimečný a pokud jste úspěšně zvládli první čtyři semestry, nebude ani ten pátý pro vás představovat větší problém 😉

Náročnost semestrů: 4. > 5. > 3. > 1. > 2.

Zajímavost semestrů: 2. > 4. > 5. > 3. > 1.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *